|
| |
|
|
Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009
Hosenseidlová, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Diplomová práce Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009 se zabývá problémem sekundární viktimizace způsobené médii. Zaměřuje se konkrétně na týrané děti a zveřejňování informací vedoucích k jejich identifikaci v celostátních denících. Srovnává přitom situaci před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009. Tento zákon zavedl opatření směřující k lepší ochraně soukromí obětí kriminality, přičemž zvláštní pozornost věnoval nezletilým obětem a obětem některých zvlášť závažných trestných činů. Práce porovnává výskyt informací o týraných dětech umožňujících zjištění jejich totožnosti v letech 2008 a 2011 ve třech nejčtenějších českých denících - Mladé frontě Dnes, Právu a Blesku. Konkrétně se zajímá o následující údaje: jméno a příjmení oběti, jejích rodinných příslušníků, údaje o místě bydliště, fotografie oběti, jejích rodinných příslušníků či místa bydliště. Kromě toho také zkoumá, odkud novináři takové údaje či fotografie získávají. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký měla novela zákona dopad, tedy jestli se po jejím přijetí ve sledovaných médiích objevovalo méně citlivých informací o týraných dětech než před ním. Metodami práce jsou kvantitativní obsahová analýza a komparace.
|
|
|
Evropská úprava práv obětí trestných činů
Lebl, Ondřej ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Navrátil, Petr (oponent)
Evropská úprava práv obětí trestných činů Abstrakt Práce se zabývá úpravou práv obětí trestných činů na úrovni Evropské unie a Rady Evropy. Cílí na shrnutí jejích východisek, platné právní úpravy i jejího možného vývoje v blízké budoucnosti, a pokouší se zhodnotit, do jaké míry jsou lidskoprávní východiska práv obětí reflektována existující sekundární legislativou EU. V první části práce je představen lidskoprávní základ práv obětí reprezentovaný Úmluvou, Listinou a související judikaturou ESLP a SDEU, který především obětem násilných trestných činů garantuje přístup ke spravedlnosti, tedy právo na účinnou právní ochranu a právo na spravedlivý proces. Oběti mají také právo na ochranu před opakovanou viktimizací a nesmí být diskriminovány. Další části práce analyzují platnou právní úpravu na úrovni Rady Evropy, kde je klíčovým závazným instrumentem Úmluva o odškodňování, a na úrovni Evropské unie, kde existuje poměrně rozvinutá úprava práv obětí trestných činů prostřednictvím směrnic obsahujících minimální harmonizační pravidla. Základním kamenem této úpravy je horizontální Směrnice o právech obětí, která přiznává obětem všech trestných činů práva související s jejich účastí v trestním řízení, právo na informace a na přístup ke službám podpory i právo na ochranu. Směrnice o odškodňování dopadá na oblast...
|
|
|
Forenzní sociální práce
Marešová, Sabina Charlie ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá forenzní sociální prací. Jedná se o směr sociální práce, přičemž výraz forenzní sociální práce nalezneme převážně v cizojazyčné literatuře. Cílem práce je definovat forenzní sociální práci s přihlédnutím k našemu právnímu systému a zákonu 108/2006 o sociálních službách, ukotvit tuto definici v českém sociálně právním systému a navázat tak na vývoj ostatních oborů jako jsou forenzní psychologie, antropologie a sociologie a poukázat na to, že forenzní sociální práce je součástí interdisciplinární a internacionální spolupráce a kooperace při forenzních vědách. Součástí této diplomové práce, je i kvalitativní výzkum současné praxe sociální práce při pomoci dospělému klientovi, který se stal obětí sexuálního násilí.
|
|
|
Význam viktimologie pro prevenci kriminality
Stránská, Eva ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout informace o viktimologii, o její historii, o tom, na jaké otázky se tento obor zaměřuje, a jaké poznatky přináší. Následně jde o analýzu toho, zda a jakým způsobem lze tyto poznatky využít pro oblast prevence kriminality, a jestli díky nim lze přijmout efektivnější preventivní opatření orientované na oběti trestných činů a které to jsou. Z obsahového hlediska je tato práce rozčleněna na úvod, závěr a šest kapitol. První kapitola se pro uvedení práce do širšího kontextu věnuje kriminologii jakožto zastřešujícímu tématu viktimologie a prevence kriminality. Druhá kapitola se zaměřuje na otázku kriminality, jakou roli v ní mají oběti a jaké jsou možnosti její kontroly. Vymezuje pojem kriminality a její základní charakteristické znaky. Je zde popsán rozdíl mezi skutečnou, registrovanou a latentní kriminalitou a co nejčastěji způsobuje její latenci. Třetí kapitola poskytuje podrobnější výklad o samotné viktimologii. Stručně je popsána historie tohoto oboru. Jsou zde blíže rozpracovány hlavní viktimologické pojmy, kterými jsou viktimnost, viktimizace a také pojem obětí trestných činů, jejich typologie a rozdíly od pojmu poškozeného. Dále jsou zmíněny viktimologické výzkumy a jejich význam. Na závěr jsou vybrány některé mýty o obětech, které ovlivňují jejich...
|
|
|
Pomoc obětem trestných činů
Ježek, Jaroslav ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Čírtková, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá problematikou pomoci obětem trestných činů, kterou prozkoumává především prostřednictvím zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Na základě viktimologických konceptů typologie obětí trestných činů a procesu viktimizace se autor snaží nalézt spojitost mezi využíváním práv a institutů vyplývajících ze zmíněného zákona. Zároveň zkoumá praktické fungování těchto práv a institutů. Do teoretické části spadá také perspektiva životního cyklu, jenž je využita pro zkoumání návratu obětí do běžného života prostřednictvím programu pomoci obětem trestných činů. Výzkum je postaven na kvalitativním šetření, které je provedeno pomocí expertních rozhovorů a studiem dokumentů. Jedná se o zprostředkovaný pohled obětí pomocí pracovníků organizací, které se zabývají pomocí obětem trestných činů. Autor dochází k závěrům, že zde neexistuje souvislost mezi typem oběti a mírou využívání práv a institutů, jelikož se jedná o velmi individuální záležitost. V praxi nedochází k důslednému dodržování zákona například u poskytování peněžité pomoci, dále se vyskytují nedostatky v informovanosti občanů a naplňování informační povinnosti Policie ČR. Autor také poskytuje řadu doporučení pro úpravu zákona, které by mohly pomoci při naplňování práv obětí.
|
|
|
Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009
Hosenseidlová, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Diplomová práce Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009 se zabývá problémem sekundární viktimizace způsobené médii. Zaměřuje se konkrétně na týrané děti a zveřejňování informací vedoucích k jejich identifikaci v celostátních denících. Srovnává přitom situaci před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009. Tento zákon zavedl opatření směřující k lepší ochraně soukromí obětí kriminality, přičemž zvláštní pozornost věnoval nezletilým obětem a obětem některých zvlášť závažných trestných činů. Práce porovnává výskyt informací o týraných dětech umožňujících zjištění jejich totožnosti v letech 2008 a 2011 ve třech nejčtenějších českých denících - Mladé frontě Dnes, Právu a Blesku. Konkrétně se zajímá o následující údaje: jméno a příjmení oběti, jejích rodinných příslušníků, údaje o místě bydliště, fotografie oběti, jejích rodinných příslušníků či místa bydliště. Kromě toho také zkoumá, odkud novináři takové údaje či fotografie získávají. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký měla novela zákona dopad, tedy jestli se po jejím přijetí ve sledovaných médiích objevovalo méně citlivých informací o týraných dětech než před ním. Metodami práce jsou kvantitativní obsahová analýza a komparace.
|
host ::
RSS.